Cesta... / Eva Erbenová ; z anglického originálu přeložila Zlata Kufnerová
Typ materiálu:
TextJazyk: čeština Original language: angličtina Vydavatel: V Praze : Jonathan Livingston, 2022Popis: 164 stran ; 20 cmTyp obsahu: text Typ média: bez média Typ nosiče: svazekISBN: 9788075512529Předmětová hesla: Erben, Eva, 1930- | 1939-1945 | 20.-21. století | židovské ženy -- 20.-21. století -- Česko | židovské ženy -- 20.-21. století -- Izrael | děti a válka -- 1939-1945 -- Česko | holocaust (1939-1945) | koncentrační tábory -- 1939-1945 | Jewish women -- Czechia -- Israel | children and war | concentration campsŽánr/Forma: izraelské příběhy | anglicky psané příběhy | autobiografické příběhy | Israeli stories | stories in English | autobiographical storiesSouhrn: Eva Erbenová se narodila v roce 1930 v Československu a měla šťastné dětství až do svých devíti let, kdy začala válka a perzekuce Židů. Jako jedna z mála měla štěstí a přežila holocaust. Šťastné dětství jí přerušila válka. Přežila Terezín, Osvětim, přišla o milované rodiče, díky šťastné náhodě unikla z pochodu smrti. Potkala dobré lidi, pomohli jí, žila u nemilované tety, v sirotčinci a našla životní lásku. I v této poslední knize se vrací na začátek a rozvzpomíná se, na povrch vyplouvají nové skutečnosti. Zamýšlí se nad chováním lidí v krajních situacích, kdy jde opravdu o život, a reálně s porozuměním je popisuje, ona totiž ví, ona to zažila. Lidská paměť má očistnou schopnost. Snaží se vymazat hrůzné zážitky a žít současností. Přeživší šoa léta o hrůzách, které zažili, nemluvili, teprve jejich děti, když dospívaly, se je snažily přimět vzpomínat, vyprávět, protože je důležité, aby se taková zrůdnost už nikdy neopakovala. Nakladatelská anotace. Kráceno.
| Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy
|
Třebívlice Beletrie | beletrie pro dospělé | D (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200340257 |
Eva Erbenová se narodila v roce 1930 v Československu a měla šťastné dětství až do svých devíti let, kdy začala válka a perzekuce Židů. Jako jedna z mála měla štěstí a přežila holocaust. Šťastné dětství jí přerušila válka. Přežila Terezín, Osvětim, přišla o milované rodiče, díky šťastné náhodě unikla z pochodu smrti. Potkala dobré lidi, pomohli jí, žila u nemilované tety, v sirotčinci a našla životní lásku. I v této poslední knize se vrací na začátek a rozvzpomíná se, na povrch vyplouvají nové skutečnosti. Zamýšlí se nad chováním lidí v krajních situacích, kdy jde opravdu o život, a reálně s porozuměním je popisuje, ona totiž ví, ona to zažila. Lidská paměť má očistnou schopnost. Snaží se vymazat hrůzné zážitky a žít současností. Přeživší šoa léta o hrůzách, které zažili, nemluvili, teprve jejich děti, když dospívaly, se je snažily přimět vzpomínat, vyprávět, protože je důležité, aby se taková zrůdnost už nikdy neopakovala. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Zatím nikdo nekomentoval.