Tíha sněhu / Christian Guay-Poliquin ; přeložila Danuše Navrátilová
Typ materiálu: TextJazyk: čeština Original language: francouzština Vydavatel: Praha : Argo, 2019Vydání: Vydání prvníPopis: 270 stran ; 21 cmTyp obsahu: text Typ média: bez média Typ nosiče: svazekISBN: 9788025728260Unifikované názvy: Poids de la neige. Česky Předmětová hesla: literární ceny | literary awards | psychologické rományŽánr/Forma: kanadské romány (francouzsky) | Canadian fiction (French)Souhrn: Originální psychologický román frankofonního kanadského autora o komunitě, samotě, naději a nekonečném množství bílého sněhu. Zraněný mladík se uprostřed tuhé zimy ocitá v odlehlé vesnici v kanadských lesích. Matthias, který se o cizince stará, žije ve srubu za vsí a ostatní mu za tuto službu nosí potraviny a dřevo na otop. Všichni obyvatelé jsou podivíni, ale zároveň jsou svým způsobem zcela stejní - tvoří komunitu, kde odlišností není třeba. Všechny ubíjí nekončící chlad a sněžení, které je odřízlo od jakékoli komunikace s okolním světem. Každý něco skrývá, cosi zatajuje, bojí se a zároveň doufá, že nezůstane opuštěný. Nikdo neví, kdy přijde vysvobození a místní jeden po druhém odcházejí do neznáma. Dva muži ve srubu postupně nalézají oporu ve vzájemném přátelství, které jim snad poskytne tolik potřebnou naději.Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
---|---|---|---|---|---|---|
Knihy | Trnovany Beletrie | beletrie pro dospělé | D (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200324063 |
Přeloženo z francouzštiny
Originální psychologický román frankofonního kanadského autora o komunitě, samotě, naději a nekonečném množství bílého sněhu. Zraněný mladík se uprostřed tuhé zimy ocitá v odlehlé vesnici v kanadských lesích. Matthias, který se o cizince stará, žije ve srubu za vsí a ostatní mu za tuto službu nosí potraviny a dřevo na otop. Všichni obyvatelé jsou podivíni, ale zároveň jsou svým způsobem zcela stejní - tvoří komunitu, kde odlišností není třeba. Všechny ubíjí nekončící chlad a sněžení, které je odřízlo od jakékoli komunikace s okolním světem. Každý něco skrývá, cosi zatajuje, bojí se a zároveň doufá, že nezůstane opuštěný. Nikdo neví, kdy přijde vysvobození a místní jeden po druhém odcházejí do neznáma. Dva muži ve srubu postupně nalézají oporu ve vzájemném přátelství, které jim snad poskytne tolik potřebnou naději.
Zatím nikdo nekomentoval.