Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové / napsal Petr Koťátko ; ilustrovala Eva Koťátková
Typ materiálu: TextJazyk: čeština Edice: Modrý slon (Meander)Publication details: Praha Meander 2019 Vydání: První vydáníPopis: 161 stran : ilustrace ; 21 x 26 cmISBN: 9788075580689Žánr/Forma: české příběhy | publikace pro děti | Czech stories | children's literatureSouhrn: Příběh Aničky, nemluvněte bydlícího ve starém domě, kde kdysi býval sirotčinec, se prolíná se životem obyvatelů před mnoha lety a ožívají v něm příběhy z dávných časů. Kniha plná fantazie, ve které se čas přelévá a věci i zvířata mluví lidskou řečí. Anička je batole žijící v domě, který v minulosti sloužil jako sirotčinec. Spolu se dvěma pejsky a želvím mládencem je vtažena do minulosti, kdy v ústavu pro opuštěné děti vládla přísná paní Majerová a její domácí řád. Čas ale neplyne lineárně, jak jsme zvyklí, časoprostor se prolíná a Aniččiny příběhy se překrývají. Běžný život batolete se proplétá s příběhy sirotků. Věci, zvířata, voda, dřevo ožívají a mluví lidskou řečí. K poetičnosti příběhu přispívají také verše, kterými Veverčák "vysvětluje" situaci, černobílé fotografie starého domu, kde se příběh odehrává i jemné a snové ilustrace.Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
---|---|---|---|---|---|---|
Knihy | Křešice | beletrie pro děti | KRE M (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 433330310420 |
"Součástí prvního vydání je 100 výtisků autorem a výtvarnicí číslovaných a signovaných"--Tiráž
Název z obálky
Příběh Aničky, nemluvněte bydlícího ve starém domě, kde kdysi býval sirotčinec, se prolíná se životem obyvatelů před mnoha lety a ožívají v něm příběhy z dávných časů. Kniha plná fantazie, ve které se čas přelévá a věci i zvířata mluví lidskou řečí. Anička je batole žijící v domě, který v minulosti sloužil jako sirotčinec. Spolu se dvěma pejsky a želvím mládencem je vtažena do minulosti, kdy v ústavu pro opuštěné děti vládla přísná paní Majerová a její domácí řád. Čas ale neplyne lineárně, jak jsme zvyklí, časoprostor se prolíná a Aniččiny příběhy se překrývají. Běžný život batolete se proplétá s příběhy sirotků. Věci, zvířata, voda, dřevo ožívají a mluví lidskou řečí. K poetičnosti příběhu přispívají také verše, kterými Veverčák "vysvětluje" situaci, černobílé fotografie starého domu, kde se příběh odehrává i jemné a snové ilustrace.
Zatím nikdo nekomentoval.