Moudrost a vtip Winstona Churchilla / sestavila Dominique Enrightová ; [přeložila Eva Kondrysová]
Typ materiálu:
TextJazyk: čeština Original language: angličtina Publication details: Voznice : Praha : Leda ; Rozmluvy, 2012 Vydání: Vyd. 1Popis: 198 s. ; 21 cmISBN: 9788073353025; 978-80-87440-41-4Předmětová hesla: Churchill, Winston, Sir, 1874-1965 | statesmen | views and attitudes | life wisdom | politika | státníci -- Velká Británie -- 20. stol | názory a postoje | životní moudrostŽánr/Forma: projevy | aforismy | citáty Rozsah a obsah: Boj Winstona Churchilla (1874-1965) s politikou appeasementu (mnichovanstvím), za který mu nejprve spílali do válečných štváčů, jej nakonec vynesl v kritickém válečném roce 1940 do čela vlády. Svou úžasnou rétorikou dokázal vyburcovat izolovaný ostrovní národ k odhodlanému válečnému úsilí a dovedl jej k vítězství nad hitlerovským Německem. Historik Andrew Roberts vtipně poznamenal (ve Vichru války), že Churchillovy projevy měly cenu nejméně tří německých divizí. Churchill se rétorice pilně věnoval od mládí, snad i proto, aby - podobně jako Demosthenes - překonal svou vadu řeči. Byl si vědom, že schopnost dobře mluvit hraje v politice naprosto zásadní roli; jen styl řeči dokáže vyzdvihnout smysl sdělení, zdůraznit jeho závažnost a zapůsobit na posluchače. Skutečný vůdce musí inspirovat, tedy apelovat na největší hodnoty a ideály národa a civilizace. Churchill by ovšem nebyl Angličan, kdyby nechápal, že v podstatě politiky je i hra, že v srdci dobrého projevu nejsou jen vážná slova, ale i moudrost a vtip v bonmotech. Dokonce se domníval, že po všech strastech a bojích, jež budou nakonec zapomenuty, zde zůstanou plody jeho slovesného úsilí (vždyť také získal Nobelovu cenu za literaturu) a že nejdéle budou žít jeho vtipné bonmoty, epigramy. Neboť právě ony zachycují věčné a paradoxní pravdy o člověku
| Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy
|
Dobříň | naučná pro dospělé | N 32 (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 438640050348 |
Přeloženo z angličtiny
Boj Winstona Churchilla (1874-1965) s politikou appeasementu (mnichovanstvím), za který mu nejprve spílali do válečných štváčů, jej nakonec vynesl v kritickém válečném roce 1940 do čela vlády. Svou úžasnou rétorikou dokázal vyburcovat izolovaný ostrovní národ k odhodlanému válečnému úsilí a dovedl jej k vítězství nad hitlerovským Německem. Historik Andrew Roberts vtipně poznamenal (ve Vichru války), že Churchillovy projevy měly cenu nejméně tří německých divizí. Churchill se rétorice pilně věnoval od mládí, snad i proto, aby - podobně jako Demosthenes - překonal svou vadu řeči. Byl si vědom, že schopnost dobře mluvit hraje v politice naprosto zásadní roli; jen styl řeči dokáže vyzdvihnout smysl sdělení, zdůraznit jeho závažnost a zapůsobit na posluchače. Skutečný vůdce musí inspirovat, tedy apelovat na největší hodnoty a ideály národa a civilizace. Churchill by ovšem nebyl Angličan, kdyby nechápal, že v podstatě politiky je i hra, že v srdci dobrého projevu nejsou jen vážná slova, ale i moudrost a vtip v bonmotech. Dokonce se domníval, že po všech strastech a bojích, jež budou nakonec zapomenuty, zde zůstanou plody jeho slovesného úsilí (vždyť také získal Nobelovu cenu za literaturu) a že nejdéle budou žít jeho vtipné bonmoty, epigramy. Neboť právě ony zachycují věčné a paradoxní pravdy o člověku
Zatím nikdo nekomentoval.