A každé ráno je cesta domů delší a delší / Fredrik Backman ; ze švédského originálu ... přeložila Helena Matocha
Typ materiálu:
TextJazyk: čeština Original language: švédština Vydavatel: Brno : Host - vydavatelství, s.r.o., 2018Vydání: První vydáníPopis: 78 stran : ilustraceTyp obsahu: text Typ média: bez média Typ nosiče: svazekISBN: 9788075774354Unifikované názvy: Och warje morgon bur. Česky Předmětová hesla: novely rodinné vztahy švédská literatura stárnutí vzpomínkyRozsah a obsah: Děda a Noah si povídají na lavičce. Pod lavičkou roste hyacint, stejný si děda kdysi pěstoval i na zahrádce.Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách života, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni pak přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou, a děsí se dne, kdy si ji už nebude schopný vybavit. Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal tady na lavičce, kde je stále ještě obklopuje silná vůně hyacintu. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit to nejtěžší: rozloučit se
| Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy
|
Přestavlky | beletrie pro dospělé | D (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200316074 | |
|
Knihy
|
Lovečkovice Beletrie | beletrie pro dospělé | LVC (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200330150 | |
|
Knihy
|
Terezín | beletrie pro dospělé | TER (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200316940 |
Prohlížení Lovečkovice regálů knihovny, Část fondu: Beletrie, Kód sbírky: beletrie pro dospělé Ukončit prohlížení regálu (Ukončí prohlížení regálu)
| LVC Loutkář / | LVC My proti vám / | LVC Životní terno / | LVC A každé ráno je cesta domů delší a delší / | LVC Nejlepší víkend / | LVC Slepá mapa / | LVC Hotýlek / |
Děda a Noah si povídají na lavičce. Pod lavičkou roste hyacint, stejný si děda kdysi pěstoval i na zahrádce.Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách života, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni pak přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou, a děsí se dne, kdy si ji už nebude schopný vybavit. Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal tady na lavičce, kde je stále ještě obklopuje silná vůně hyacintu. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit to nejtěžší: rozloučit se
Zatím nikdo nekomentoval.