Auschwitz, Auschwitz- nezapomenu na tebe, dokud budu naživu. z vězeňské písně / příběh Maxe Rodriguese Garcii, jak ho vyprávěl Priscille Alden Thwaits Garciové ; [přeložil Marek Toman]
Typ materiálu:
TextJazyk: čeština Original language: angličtina Vydavatel: Praha : Novela bohemica, 2014Vydání: Vyd. 1Popis: 302 s. : il., portréty, faksim. ; 20 cmTyp obsahu: text Typ média: bez média Typ nosiče: svazekISBN: 9788087683309Předmětová hesla: Židé -- perzekuce -- 1939-1945 | holocaust, 1939-1945 | emigrace a imigrace -- 20.-21. stol -- Spojené státy americké | Židé -- 20.-21. stol | koncentrační tábory -- 1939-1945 -- NěmeckoŽánr/Forma: autobiografické vzpomínkyOnline zdroje: Obsah Rozsah a obsah: Kniha o vůli k životu. Max Rodrigues Garcia (1924) přežil v letech 1943-1945 čtyři koncentrační tábory i pochod smrti; Američané ho osvobodili v rakouském Ebensee. Začal pro ně pracovat jako tlumočník a rozhodl se, že se do rodného Nizozemska už nevrátí. Byl přesvědčený, že z jeho židovské rodiny stejně nikdo nezůstal naživu. Po válce se chtěl stát Američanem se vším všudy - od imitace amerického vystupování a pití coca-coly po sdílení víry v zemi neomezených možností. Po několika pokusech o nový začátek si natrvalo vybral San Francisco. Teprve devět let po svém osvobození právě tam dokázal zakotvit. Garciova kniha je neobvyklým vzpomínáním. Autor totiž nevypráví jen o prožitém utrpení, ale především o důsledcích, které mělo pro celý jeho další život - a o tom, jak musel své představy měnit. V závěru jsou připojeny zpovědi jeho dětí a vnuků, což naznačuje, že se mu podařilo v životě uspět. Takže přece jen americký happy-end? Ne tak docela. Další generace totiž kriticky popisují, jak se vyrůstá s traumaty holocaustu. Přesto ani jejich svědectví nevyvolává skepsi a smutek. Naopak. Příběh Maxe Garcii je plný tvrdohlavé životní energie. Vypráví o tom, že i tak děsivou zkušenost lze zkrotit a znovu naplno žít
| Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy
|
Doplňovací fond | naučná pro dospělé | D 343.819.5 (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200287866 | |
|
Knihy
|
Terezín | naučná pro dospělé | TER 343.819.5 (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200292737 |
Přeloženo z angličtiny
Obsahuje frontispis
Kniha o vůli k životu. Max Rodrigues Garcia (1924) přežil v letech 1943-1945 čtyři koncentrační tábory i pochod smrti; Američané ho osvobodili v rakouském Ebensee. Začal pro ně pracovat jako tlumočník a rozhodl se, že se do rodného Nizozemska už nevrátí. Byl přesvědčený, že z jeho židovské rodiny stejně nikdo nezůstal naživu. Po válce se chtěl stát Američanem se vším všudy - od imitace amerického vystupování a pití coca-coly po sdílení víry v zemi neomezených možností. Po několika pokusech o nový začátek si natrvalo vybral San Francisco. Teprve devět let po svém osvobození právě tam dokázal zakotvit. Garciova kniha je neobvyklým vzpomínáním. Autor totiž nevypráví jen o prožitém utrpení, ale především o důsledcích, které mělo pro celý jeho další život - a o tom, jak musel své představy měnit. V závěru jsou připojeny zpovědi jeho dětí a vnuků, což naznačuje, že se mu podařilo v životě uspět. Takže přece jen americký happy-end? Ne tak docela. Další generace totiž kriticky popisují, jak se vyrůstá s traumaty holocaustu. Přesto ani jejich svědectví nevyvolává skepsi a smutek. Naopak. Příběh Maxe Garcii je plný tvrdohlavé životní energie. Vypráví o tom, že i tak děsivou zkušenost lze zkrotit a znovu naplno žít
Zatím nikdo nekomentoval.