Bílí baroni. 2., Na hranice nikdy více / Jiří Kučera ; ilustrace Petr Urban
Typ materiálu: TextJazyk: čeština Vydavatel: Praha : XYZ, 2019Vydání: 1. vydáníPopis: 484 stran : ilustrace ; 25 cmTyp obsahu: text Typ média: bez média Typ nosiče: svazekISBN: 9788075974525Další název: Na hranice nikdy víceŽánr/Forma: české romány | humoristické romány | Czech fiction | humorous novelsSouhrn: Humoristický román ze specifického prostředí "lampasáckých doktorů" - armádního zdravotnictví Československé lidové armády. Poté, co vystudoval vojenskou medicínu, domníval se Michal Kunc, že jeho hlavním úkolem bude léčit nemocné vojáky. Ocitl se však v armádě socialistického Československa sedmdesátých (a posléze osmdesátých) let, kdy skutečné znalosti a zodpovědnost byly lékaři spíše na obtíž, kdy zdravý rozum a vzdělání narážely na nepřekonatelnou "lampasáckou" stupiditu. Konflikt mezi normálním myšlením a "lampasáckou logikou" celkově bizarního armádního prostředí přinášel nutně celou řadu neuvěřitelných, z odstupu času humorných, ale v syrové skutečnosti vlastně tristních zážitků, s nimiž se vojenští lékaři (kteří, narozdíl od socialistického důstojnictva přeci jen slynuli standardním vysokoškolským vzděláním) museli často vyrovnávat. Přes nekončící řetěz drsně humorných scén tak text vede k zamyšlení nad absurditou minulé doby - a tehdejší armády zvláště.Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
---|---|---|---|---|---|---|
Knihy | Doplňovací fond Beletrie | beletrie pro dospělé | D (Prohlédnout regál(Otevře se níže)) | Dostupné | 315200324380 |
Terminologický slovník
Humoristický román ze specifického prostředí "lampasáckých doktorů" - armádního zdravotnictví Československé lidové armády. Poté, co vystudoval vojenskou medicínu, domníval se Michal Kunc, že jeho hlavním úkolem bude léčit nemocné vojáky. Ocitl se však v armádě socialistického Československa sedmdesátých (a posléze osmdesátých) let, kdy skutečné znalosti a zodpovědnost byly lékaři spíše na obtíž, kdy zdravý rozum a vzdělání narážely na nepřekonatelnou "lampasáckou" stupiditu. Konflikt mezi normálním myšlením a "lampasáckou logikou" celkově bizarního armádního prostředí přinášel nutně celou řadu neuvěřitelných, z odstupu času humorných, ale v syrové skutečnosti vlastně tristních zážitků, s nimiž se vojenští lékaři (kteří, narozdíl od socialistického důstojnictva přeci jen slynuli standardním vysokoškolským vzděláním) museli často vyrovnávat. Přes nekončící řetěz drsně humorných scén tak text vede k zamyšlení nad absurditou minulé doby - a tehdejší armády zvláště.
Zatím nikdo nekomentoval.